Jj,

to už dávno říkal Plzák, vybereme a klofneme lva salónů a navlečeme ho do bačkor s žebříčkem... a běda, pokud se nechá, přestane pro nás být atraktivní...

A tak vyjdeme na lov, ulovíme si lva salónů a navlečeme ho..........

Přečetla jsem si

diskusi s pár docela vážnýma příspěvkama a pak ještě jednou článek a lekla jsem se, že jsem se mýlila....

U článku jsem se z plna hrdla smála a hlasitě doufám, že jde o legraci a nadsázku, protože jestli ne...... ježíšmarjá... to radší o Paroubkový2

Smích

Pořád se musím smát vtipně napsanému článku. Včera jsem potkala kamarádku, která nadávala, že je její muž opět v hospodě. Jak ho znám, vždycky si po práci zašel na dvě a letěl domů. Jenže teď už nechvátá, proč taky. Stejně doma dostane vynadáno...tak proč si nedat o jedno pivko navíc nebo neprohodit ještě pár slov. Ano jsme v podstatě takové, jak autor článku píše.  Taky mě rozčiluje tzv. nepořádek doma, ale je to skutečný nepořádek? A na to pivo? Radši sama navrhnu, jestli nechce jít se mnou a s dětmi na procházku a cestou domů si skočit na jedno. Přece nejsme jeden na druhým závislý, máme každý svého koníčka a pak ty společné. Věřte mi, jsme spolu 17 let a docela to funguje.

Tleskám Vám.

Také znám několik mužů, z kterých jejich manželky udělaly alkoholiky. Než by šli domů poslouchat to neustálé poštěkávání a skuhrání, zůstávali radši v hospodě do té výše hladiny, při níž jim už byla lhostejná.

Prosím vás, převýchova?

Ono tohle ještě ve vztazích existuje? Víte, jaká by to byla dřina převychovávat dospělého jedince? Na to se fakt můžu vykašlat. Přece nepolezu do manželství s někým, kdo se ke mně nehodí a koho tudíž budu muset převychovávat, ne?  Jako bych neměla dost jiných starostí...

Jo.

Stále platí a vždycky platilo, že muž se po svatbě nemění. Svatba není pro muže důvod ke změně svých vlastností. To dokáže jen nemoc nebo úraz.

Naopak žena se po svatbě změní každá. A změní se ještě před narozením dětí, takže důvodem její změny nejsou ty děti, jak se často vymlouvají. Pro ženu je prostě samotná svatba důvodem ke změně své osobnosti.

A kvůli tomu jsou pak zklamaní jak muži, že se jim ženy změnily, tak i ženy, že se jim muži nezměnili.

Jedno takové pořekadlo

Žena si myslí, že se muž po svatbě ZMĚNÍ (např. přestane chodit do hospody).

Muž si myslí, že se žena po svatbě NEZMĚNÍ (např. neztloustne).

Leč... OBA SE ZMÝLÍ!!!    

Většinou...

Re: Jedno takové pořekadlo

to je fakt, ženský sou fšechny tlustý a ti tlustí chlapi se mi asi jenom zdají...

No i když u nich to zezááádu a za šera zepředu nejni vidět

ach jo...

Apolitické blogy mám ráda, je spousta blogerů, kterým se daří psát jen tak o životě ...

Sorry, ale ten váš byl jako celek vážně příšernej! Takže znovu a lépe, milý autore! :-)

děsíte mě

Za chvíli budu slavit 2 roky strávené v manželství.....a úplně mě po přečtení vašeho příspěvku polilo horko. Tohle se nesmí dopustit, ale asi je to hodně o tom, jaký měl člověk vzor v rodině. A mý rodiče jsou úžasní, nikdy jsem nezažila jedinou hádku (asi se taky někdy přeli, ale my děti jsme u toho nikdy nebyly), každý den se vítají polibkem, jezdí několikrát za rok na dovolenou, kterou si maximálně užívají, sportují spolu, chodí spolu na vínko..........možná jsou opravdu jedni z tisíce, ale díky nim prostě přirozeně věřím, že moje manželství bude stejné - ale to si povíme tak za deset let. Každopádně to jde a ani to nemusí bolet :-)

Re: děsíte mě

To chce klid článek je psaný s nadsázkou a nedá se generalizovat. Je to takové to chlapsko/hospodské tlachání. Jak tady kdosi kolem napsal: jaký si to uděláš ....

Vztah

je neustálý vývoj a kdo to nehodlá respektovat dopadne špatně. Souhlasím, že žena která si Vás brala , kvůli tělu by se neměla divit , pokud budete chtít trávit nějaká odpoledne v tělocvičně a věřím, že než přijdou děti , tak jí to snad vadit nebude a třeba bude chodit s Vámi a nebo zas tam , kam chodila před svatbou , Jenže vývoj, děti . Tak pak už chápu vztek ženy , která je doma s miminem a tatínek přijde večer, ona si chce popovídat a on se sebere a jde cvičit kam ona zas až tak často s dítětem nebude moc . Pokud v tuhle chvíli nepřijmete kompromis , jdete tou cestou , jakou jste popsal ve svém blogu .Takových milníků je na cestě životem mnoho , a jsou i opravdu nepěkné pády, které každé manželství potká , na tom jak to ti dva zvládnou to záleží. Pokud to spolu nezvládnou skončí tak jak říkáte .

Re: Vztah

souhlas .... nekdy na takovy vyvoj (viz. clanek) neni potreba desitileti manzelstvi, ale da se to zvladnout i drive v zivote na psi knizku .... clovek se musi posunovat neustale dal a nezustavat (stagnovat) na miste .... zivot je zmena a hledani cest ...

odpověď

na název Vašeho článku je jednoduchá: Tak se s náma nežeňte!!! Mějte nás pořád jako milenky - milované, hýčkané, obdivované a obdarovávané. My budeme krásné, milé, příjemné  a veselé . Jen se musíte smířit s tím, že vám nikdo nebude prát špinavý ponožky, uklízet po vás a čekat na vás s teplou večeří

Jak už tady někde zaznělo - jaký si to uděláš, takový to máš

Re: odpověď

To má pro pány popsaného charakteru taky jeden problém - to obdarovávání musí růst geometrickou řadou, úměrně tomu, jak je dotyčný hroznější a hroznější, jinak může na nějaké milenky leda zapomenout  I když chce člověk "jen" milenky, musí vypadat a chovat se zatraceně jinak, ony ani "jen" milenky po vypasených líných zanedbaných pupkáčích zrovna moc nepasou...

Vlastní zkušenost

Nedá mi to, abych taky něco nenapsala:-)co mě pokaždé dokáže vytočit, je přesně článek pana Vernera, že on se špatně oženil, že on má doma saň, že s ním žena spí jednou za tři měsíce, tak to podle něj máme všichniŘíkám, díky Bohu ne, a myslím, že nejsem samaa na závěr rada - JAKÝ SI TO UDĚLÁŠ, TAKOVÝ TO MÁŠ

No nevím....

Víte, je to tak složité, až je to jednoduché. Myslím, že jde v určité míře skloubit život "před a ve vztahu", ale je to o toleranci "zúčastněných" a o kompromisech a zájmu trochu se vcítit do druhého - ignorování a sobecké chování končí dříve či později výčitkami a hádkami. Nikdo nemůže čekat, že bude jen "po jeho" a partner mu bude suplovat péči rodičů + milostné hrátky jako bonus. Je smutné, když někdo zjistí kolik věcí se neudělá "samo" až když od rodičů odejde, což je v podstatě spíš vinou těch rodičů. Navíc příchod dětí je změnou pro oba a ačkoliv většinou je to muž, který stále chodí do práce jako před tím, žena se většinou opravdu doma neválí a konec pracovní doby pro ni neexistuje a děti potřebují oba rodiče. Když je vůle, je čas i na zájmy, chlapské či ženské "pokecy", je -li hlídání tak i společné "sóloakce". A důležité na závěr: ještě nikdy nikomu neupadla pusa, když slovně ocenil partnera.